Co se děje s odpadem

Ke svozu plastů se využívají obvykle stejné svozové vozy, jako pro ostatní druhy tříděného odpadu, v některých městech mají vozidla vyhrazena pouze pro sběr jednoho druhu tříděného odpadu. Vždy však musí být na straně označeny nápisem, který druh odpadu zrovna sváží, aby nedocházelo k pochybnostem. Pokud je tento popelářský vůz vybaven lisem, je možné jeho pomocí snížit objem plastů až 6x. Vytříděné plasty z kontejnerů a pytlů se, stejně jako všechny ostatní tříděné materiály, musí dotřídit a zbavit příměsi, což se děje na dotřiďovací lince.

Dotřídění plastů (stejně jako u ostatních komodit) je velmi významná fáze celého cyklu, neboť zde je možné odstranit nežádoucí příměsi. Neméně významnou funkcí dotřiďovací linky je pak roztřídění plastů podle materiálu na základní skupiny (PET, fólie, duté plastové obaly, polystyren a směsný plast). Každý z těchto druhů se pak zpracovává samostatně. Nejrozšířenější a zároveň nejžádanější plastový odpad – PET lahve, se dotřiďují obvykle ještě podle barev. Chybně vytříděné odpady a znečištěné plasty mohou sloužit jako alternativní palivo v cementárnách a jiných provozech.

Podle druhů roztříděné a slisované plasty se až ve  dvousetkilových balících odvezou z třídicí linky ke zpracovatelům, kde se dále drtí, perou a přetvářejí na suroviny pro výrobu finálních produktů. Nejběžnějším produktem recyklace plastů je tzv. regranulát, což je vstupní surovina pro výrobu nových plastů v podobě malých peciček. Regranulované odpadní plasty najdete ve většině nových plastových výrobků.

Z vytříděných PET lahví se vyrábějí technická či textilní vlákna a z nich pak koberce nebo oděvy případně nové láhve, vázací pásky apod. Také fleecové oblečení nebo deky jsou původně PET lahve.
Plastové sáčky, fólie nebo tašky se převážně regranulují a následně slouží k výrobě nových fólií. Např. recyklované pytle do košů na odpady poznáte podle toho, když se na ně podíváte proti světlu: jestliže vidíte nesouvislou barvu materiálu s tmavými kousky, jedná se o recyklovaný pytel.
Recyklované plasty mají široké použití. Pěnový polystyren se zpracovává do izolačních tvárnic případně lehčeného betonu a dalších tepelných izolací. Druhově neroztříděné směsné plasty se zpracovávají například na stavební a zahradní prvky jakou jsou ploty, zatravňovací dlažba, protihlukové zábrany či zahradní kompostéry.

Záleží velmi na konkrétní svozové firmě a použitých kontejnerech. Pokud jsou použity kontejnery zvonové, pak je ke svozu potřeba automobil s otevřenou korbou. Výhoda těchto automobilů spočívá v tom, že pokud mají korbu přepaženu, tak mohou zároveň svážet jak sklo barevné tak čiré. Sklo se sveze většinou do areálu svozové firmy, nebo na jiné překladiště, odkud je následně ve větším množství převáženo na speciální dotřiďovací linku. Protože je třídění skla před jeho dalším zpracováním vysoce náročné na kvalitu, je dotřiďovacích linek na sklo v ČR jen několik. Proto se převozy na dlouhé vzdálenosti často řeší pomocí kamionů nebo vlaků.

Dotřiďovací linky na sklo mohou být samostatné nebo součástí skláren. Jejich úkolem je bezchybně odstranit vše, co není ze skla a tudíž nelze nadále recyklovat. Toto dotřídění musí být velmi důkladné, aby nedošlo ke znehodnocení celé várky skleněných výrobků. V první fázi se ručně vyberou velké nečistoty, jako je keramika, porcelán, kovy a další pevné částice. Následně se sklo nadrtí a pomocí dopravníků a vibračních sít se upravuje. Nakonec se na požadovanou vysokou kvalitu čistí pomocí optoelektrických čidel. Nečistoty by se mohly dramaticky projevit na zhoršených vlastnostech nových skleněných výrobků. Běžnými nástrahami, se kterými si dotřiďovací linka na sklo snadno poradí, jsou etikety a kovové části.

Používání tříděného skleněného odpadu představuje ve sklárnách obrovské úspory energií a také náhradu primárních surovin. Do vsádky může přijít podle technologie 60 – 85 % tříděného skla. Střepy, které se přidávají ke sklářského kmenu, jsou společně s dalšími přísadami taveny při teplotách kolem 800 – 1 400°C. Z roztavené hmoty je možné vyfouknout nebo odlít nové výrobky. Velkou výhodou recyklace skla je fakt, že ho lze recyklovat neomezeně stále dokola.

Z vytříděného skla se vyrábí nejčastěji obalové sklo – lahve na minerálky, alkohol a pivo a jiné skleněné výrobky. Sklo se dále používá pro výrobu tepelných izolací – skelné vaty a pěnového skla nebo jako přísada do speciálních druhů betonů a do brusných hmot.

Nápojových kartonů je podstatně méně než jiných tříděných druhů odpadu, proto se můžeme setkat s tím, že nápojové kartony sváží menší auto a že intervaly svozu jsou delší. Někde se třídí společně s jiným druhem odpadu jako jsou plasty, papír, nebo kovy a následně se teprve dotřiďují na dotřiďovacích linkách.

Dotřiďovací linky určené pro úpravu nápojových kartonů jsou ve většině případů ty samé, na kterých se dotřiďuje papír nebo plasty. Jejich úkolem je odstranit z vytříděného nápojového kartonu nežádoucí příměsi a vytvořit tak požadovanou surovinu pro zpracovatele.
Tam, kde se nápojové kartony sbírají společně s jiným tříděným odpadem (plastem, papírem, nebo kovem), má dotřiďovací linka za úkol jednotlivé materiály takto tříděného odpadu oddělit. Z třídící linky jsou slisované balíky nápojových kartonů dopravovány k finálnímu zpracování.

V České republice se využívají dva způsoby zpracování nápojových kartonů. První z nich je v papírnách, protože nápojové kartony obsahují vysoce kvalitní papírová vlákna. Papírny zpracovávají nápojové kartony stejně jako sběrový papír, tedy rozmixují jej ve vodní lázni. Papírová vlákna se pak použijí na výrobu nových papírových výrobků. Zbylý polyetylén a hliník se použije například jako palivo do cementáren nebo se zpracovává na další výrobky. Druhou možností recyklace nápojových kartonů je výroba stavebních a izolačních desek. V tomto případě se nápojové kartony rozdrtí, vyperou, usuší a pak se při teplotách okolo 200°C lisují do desek. Tyto desky mají mnoho vlastností podobných sádrokartonu a mají i podobné využití.

Z nápojových kartonů se vyrábí buď papír, který má vysokou kvalitu, nebo se z nápojových kartonů lisují stavební desky, které slouží jako podlahová krytina, či pro stavbu celých domů. Menší rodinný domek vyžaduje přes pět tun těchto desek.